Baldur’s Gate

Mečové pobřeží se pomalu noří do mlhy. Je stále hustší a hustší, ale není to obvyklá mlha přivanuvší z blízkého Moře mečů. Je to mlha strachu a nejistoty.

Oblast mezi říčkou Chiontar na severu a Mračnými Vrchy na jihu patří k posledním necivilizovaným (jak by pravili měšťané z Cormyru) oblastem Faerûnu. Už mnoho bitev na ní bylo v průběhu věků svedeno, ale žádné království si tenhle divoký a svérázný kus světa natrvalo nepodmanilo. Dnes přes něj vede mnoho obchodních stezek, obzvláště mezi Hlubinou, Sembií a Cormyrem. A kolem nich vznikají víceméně samostatná obchodnická města. Mezi ta nejvýznamnější patří námořní přístav Baldurova Brána, vybudovaný před mnoha lety bájným dobrodruhem Balduranem. Dále Beregost či Přátelská Náruč – místo, ze kterého šel kdysi velký strach, ale poslední dobou je to jedno z mála bezpečných útočišť při cestách napříč Mečovým pobřežím.

Jsou to též oblíbené končiny pro dobrodruhy. Divoký ráz krajiny ještě neumožnil úplné zahlazení stop minulosti – člověk kráčí po stopách dávno zničených měst, kouzelnických škol, rozpadlých chrámů… Je to oblast hustých lesů, v jejichž stínech mají své tábory tlupy nejhrozivějších monster, prudkých horských srázů, v jejichž záhybech jsou uloženy starobylé hrobky dávných králů. Přímořských skalisk, kde jedinou stavbou široko daleko je zlověstný rozpadající se starý maják, ale i velkých pustých planin, na kterých si připadáte naprosto ztraceni. Mimo hlavní kupecké cesty nebyl poutník nikdy bezpečný a teď to platí mnohonásobně.

„Pán Zabíjení zahyne, avšak ve smrti zplodí smrtelné potomstvo. V jeho šlépějích bude následovat zmar.“

Alaundo Moudrý

Všechno se halí do oparu Alaundových proroctví. Alaundo Moudrý byl věštec, jehož vize už prozradily mnohé z toho, co se přihodilo v minulosti, a mnoho z toho, co nás teprve čeká. Ale nejistota má i mnohem určitější podobu. Téměř veškerý život je ochromen, v kraji řádí loupežnické tlupy, které přepadávají obchodní karavany i pocestné. V celé oblasti je kritický nedostatek železa, obchodní společnosti už se bojí vysílat další karavany a vlastní železo z rudy těžené v dolech je velmi nekvalitní. Lidé nemají nástroje na obdělávání polí, vojákům se nedostává zbraní… Říká se, že v oblasti operuje mnoho agentů z podezřelých skupin. Rudí čarodějové z Thay, špioni z Amnu a v Přátelské Náruči jeden cestovatel z východu dokonce odpřísáhl, že se osobně setkal s agenty Zentharimů. Celý kraj se tak dostává do izolace a ještě se prohlubují spory s tradičním soupeřem na jihu – Amnem. Obě velmoci se vzájemně obviňují z nekalostí a pomalu se schyluje k válce…

Vy jste byli vychováni za vysokými hradbami Svítící tvrze, v centru vzdělanosti a v místě, kde před smrtí pobýval samotný Alaundo. Ale právě teď v těžkých dobách jste nucen bezpečí tvrze náhle spolu se svým otcem opustit a rozplynout se ve světě. Váš otec je ovšem záhy zavražděn a vy jen se štěstím uprchnete. Netušíte kdo a proč vás chtěl zabít, ale vaše starost je jediná – přežít. Zpočátku jen osamoceni bloudíte po hlavních obchodních cestách, a když z nich sejdete byť na kraj lesa, před prvním nepřítelem, vlkem, budete muset zřejmě utéct. Když se konečně dostanete do bezpečí za hradby hostince a potkáte několik dalších dobrodruhů, které můžete najmout do své družiny, opravdu vám spadne kámen ze srdce. A konečně můžete společně zabít tu otravnou partu orků u brány!

Baldur’s Gate (dále BG) je fantasy RPG postavené na herním systému AD&D, který nabízí standartní žánrovou nabídku jak povolání (hraničář, kouzelník, zloděj…), tak i ras (elfové, trpaslíci…). Nenajdete tu kity ani “High Level Abilities” jako v Baldur’s Gate II, takže po zvolení povolání už vývoj své postavy nemůžete nijak rozsáhle ovlivňovat. S pravidly AD&D úzce souvisí systém bojů, který ovšem v BG postrádá komplikovanost jako např. u její mladší sestřičky BG2. Kvůli relativně nízkým úrovním postav nedochází k bojům, kdy se mágové předhání v nasazování a vzájemném rušení ochran a je třeba důsledně využívat silné a slabé stránky všech kouzel i protivníků. Spíše se hodí chytré rozestavení členů družiny a správné načasování útoku na toho kterého nepřítele. To může být pro někoho plus, pro jiného zase minus.

Při putování budete stále znova a znova narážet na problémy místního kraje a zjišťovat, že byste k jejich řešení též mohli přispět. Ostatně bude to výhodné i pro vás. Zlata není nikdy nazbyt a máte nejasný pocit, že to, co děláte, se někomu vůbec nelíbí. Postupně se vaše družina může rozrůst až na 6 členů, BG nabízí velmi širokou paletu NPC k naverbování do družiny. Od každého povolání budete mít na výběr hned několik společníků, takže se můžete rozhodnout, kdo je vašemu srdci a myšlení nejbližší. Jejich propracovanost zdaleka nedosahuje BG2, ale přesto vás svými hláškami či vzájemnými spory občas pobaví a sem tam narazíte i na nové možnosti řešení questů, či aspoň dialog, pokud máte tu správnou postavu.

Žánrově je BG hrdinská fantasy se vším dobrým i zlým, co to obnáší. Je tu jasný záporný hrdina, kterého musíte vy, ten kladný, porazit. A tomu musí odpovídat i vaše chování. Rozhovory jsou jednoznačné, aby bylo patrno, kdo je dobrý a kdo zlý, ale propracovaná je hra pouze za dobráka. “Zlá” řešení úkolů jsou odbytá, jen aby ve hře byla, a pokud vaše reputace klesne pod únosnou mez, půjde po vás stráž nebo lovci odměn. To je navýsost v pořádku, bohužel se ale tito nepřátelé donekonečna obnovují. Otázka je, jestli můžeme od hry tohoto typu očekávat něco jiného. Každopádně příznivci hraní za “temnou stranu” a ti, kteří rádi zkouší různé způsoby řešení questů, si tady příliš nepochutnají. Samotný příběh není nijak zvlášť originální. V podstatě jde o variaci na to, že zabijete bosse, který má nad sebou ale ještě většího bosse a tak dále. A nebýt právě vás, celý svět by nedopadl vůbec dobře. Ovšem díky omáčce okolo a velké volnosti v tom, co kdy budete dělat, vám to ani nepřijde. Navíc je příběh hodně poutavě vyprávěn a nebude nouze ani o několik překvapení.

BG je v podstatě simulátorem začínajícího dobrodruha, nenechá vás nikdy zažít ten “božský pocit”, že jste nejsilnější na světě a že jste jeho jediný spasitel… Zásluhu na tom má především nulová inflace zkušenostních bodů i zbraní. Úrovně budete získávat relativně pomalu a celkový zkušenostní strop je též poměrně nízko. Bohužel ovšem při důsledném plnění questů dosáhnete limitu už nemálo před koncem hry a to je velmi demotivující prvek. Magických předmětů a zbraní ve hře také není mnoho, jejich sbírání se nezvrhne v rutinu neustálého vyměňování a prodávání ve stylu “našel jsem zase o +1 silnější”, naopak si budete každé silnější zbraně nebo prstenu velmi vážit. Zpočátku sbíráte vysloveně každý zlaťák, a když přijdete do prvního většího města, nad nabídkou místního proslaveného kováře budete jen zoufale přemýšlet, kde asi vezmete peníze na tolik krásných věcí.

Takovým matným cílem vašeho putování bude monumentální Baldurova Brána, do které se ale kvůli zvednutému mostu hned tak nedostanete. Krize už naplno zasáhla i největší město v kraji. Na hlavní obchodní trase se nachází několik důležitých měst, která koncentrují spoustu rozmanitých úkolů i nezanedbatelnou část příběhu, ale vždycky můžete sejít z cesty a procházet desítky lokací, které skvěle dotváří dojem skutečného světa. Nejsou přeskriptovány ani přeplácány spoustou nepřátel, NPC a questů, jsou tam z téhož důvodu, z jakého les obvykle lesem jest. Jednotlivé mapy jsou krásně graficky ztvárněné (byť pouze v rozlišení 640×480), rozmanité, s poutavou osobitou atmosférou a často zajímavými nápady. Můžete se jimi jen procházet a možná někde v hloubi hvozdu narazíte na zajímavý quest či ruinu starobylého chrámu s nějakým pokladem. Lokace na sebe navíc svou strukturou navazují, takže tvoří vesměs souvislý kus světa. Questy se odehrávají často napříč více mapami, tudíž nevzniká dojem izolovanosti jednotlivých map. To všechno obrovsky přidává na atmosféře i uvěřitelnosti herního světa. Ovšem pokud očekáváte od RPG především akci, příběh s rychlým spádem, může vám právě tohle procházení map a jeho jistá rozvleklost docela lézt na nervy. Během putování narazíte na velkou spoustu úkolů. Některé jsou tradičně poslíčkovací a osvobozovací, ale mnoho z nich nepostrádá nápad a třeba takové plnění zakázek pro zloděje je opravdová lahůdka. Ve chvíli, kdy budete jistit své kumpány vykrádající blízký dům a choulit se ve stínu, protože spatříte kolem procházející stráž, a nebo naopak ve chvíli, kdy se budete snažit co nejtišeji otevřít truhlu vedle postele, abyste nevzbudili spícího majitele… Právě tehdy se budete opravdu cítit jako zloděj. Autoři si s úkoly dali práci odpovídající důležitosti této složky ve hře. Zvláštní kapitolou je samotné město Baldurova Brána. Ve hře rozdělené do mnoha nadzemních i podzemních částí, zpracované od první až k poslední hradbě, s desítkami hospod a domů, ve kterých “nic není”, ale může do nich vlézt a popovídat si s bezejmennými obyvateli. Působí, že si žije svým vlastním životem. Životem, do kterého ale nakonec přece jen výrazně zasáhnete.

„Bílí ptáci zmizí ze severu, zatím velké zlo zhyne a zase se zrodí.“

Alaundo Moudrý

Tak jako se zlo stále rodí v nových a nových podobách, lze i Baldur’s Gate rozehrávat znova a znova, nacházet to, co jste minule přehlédli, a pořád se královsky bavit. Moc her, které by vám umožnily vyzkoušet si, jaké je to být celkem obyčejný dobrodruh v obrovském, krásném fantasy světě tak atraktivní formou, totiž není.

Verdikt: Klasická hrdinská fantasy aneb velkolepý příběh začínajícího dobrodruha v obrovském otevřeném světě. K dokonalosti schází jen propracovanější alternativní možnosti řešení herních situací.

 •  13. 4. 2006  12.00  •  Hry: Baldur's Gate, Knihovna: Recenze

Informace o hře

Vývojář: BioWare Corp.  •  Vydavatel: Black Isle Studios  •  Datum vydání: 1998

Systémové požadavky: Pentium 200 MHz, 32 MB RAM, 300 MB volného místa na disku, CD-ROM 4x, 2 MB RAM SVGA grafická karta (doporučeno 4MB RAM s 24 nebo 32 bitovými barvami)

Diskuse byla uzavřena.