Planescape: Torment

Na konci roku 1999 vydali Black Isle Studios hru, na jejímž obalu se skvěla tvář obklopená čepelemi. Základem byl systém AD&D použitý již v desítkách všelikých her, ovšem Torment je dosud jedinou, jež se odehrává ve světě Planescape, který zahrnuje všechny světy (sféry) ostatní. Významné je zde město Sigil, odkud vedou portály do všech ostatních sfér.

Samotná hra je v mnoha ohledech netradiční a bizarní. To lze postřehnout hned na začátku, kdy se po započetí Nového života dostanete k tvorbě postavy. Namísto nahazování rozdělíte několik bodíků do notoricky známé šestky vlastností a… tím to končí. Žádná volba pohlaví, žádný výběr rasy, žádný seznam povolání či přesvědčení (obé se ovšem v průběhu hry může změnit) a dokonce si ani nemůžete vymyslet jméno! Drzost? Nikoli (viz níže).

Po tvorbě postavy, která milovníky tabulek určitě neuspokojí, tedy pokročíte k vlastní hře. Ano, ta zombie, která zrovna vstává z jednoho z márničních stolů, jste opravdu vy. A uvítacím výborem do vašeho nového života je levitující lebka. *Ten* lebka. Představuje se jako Morte a oslovuje vás „šéfe“, čili vás asi zná. Anžto se hnedle zařadí po váš bok, budete mu skutečně moci šéfovat. Tedy co se pohybu a boje týče, říkat si stále bude, co se mu zachce. A ne vždy vás to potěší. Ale i tak se to v jednom + lebce lépe táhne (pokud tedy každý neokupuje jiný konec lana), takže se jeho pomoc jistě šikne. Třeba hned při dumání nad tím, jak se dostat z márnice, kam dle mínění tamního personálu bezpochyby patříte.

Zatímco si pánové lámou hlavu (nikoli nezbytně svou vlastní), pojďme si nastínit, oč ve hře půjde. Hlavnímu hrdinovi cosi schází, a jak už úvod napovídá, není tím „cosi“ nic menšího než smrtelnost. Nemůže tedy definitivně zemřít (většinou). Vždy, když je „zabit“, což se dle známek na jeho těle stalo již mnohokráte, po nějaké době se znovu probudí. Ovšem z předchozích životů si nic nepamatuje (a červení už správně tuší, že ani jméno). Prvotním cílem je tedy zjištění, kým, proč a jak byl připraven o smrtelnost. Otázkou s tím související je, jaká je vlastně minulost této osoby, která si nyní říká Bezejmenný.

Jak okýnka rozhraní napovídají, nebudete na pátrání sami dva. Vaše družina bude moci čítat až obvyklých šest osobností. Asi jsem měl použít velké „O“, protože ač budete moci vybírat jen ze sedmi potenciálních společníků, jejich osobitost a různorodost po fyzické a především charakterové stránce je nevídaná. Unikátní rozhovory, které s nimi povedete, obohatí je, Bezejmenného i vás.

Pátrání, které začne v Sigilu, nebude z nejkratších. Potkáte během něj velké množství velice zvláštních entit, navštívíte několik velmi zajímavých lokalit, splníte mnoho neobvyklých vedlejších úkolů a protrpíte/zdoláte/užijete si (nehodící se škrtněte) tuny rozsáhlých a výborně napsaných rozhovorů. Vaše činy a postoj k pravdě pak formují výsledné přesvědčení složené z klasických os zákon-chaos a dobro-zlo. Ne všichni tvorové jsou však přístupni (ne)přátelskému popovídání, pročež je občas třeba chopit se topůrka či zamumlat několik magických slov.

Technickou podstatou hry je osvědčený Infinity Engine, tentokráte v modifikované podobě, což poznáte především na ovládacím rozhraní. Do uší vám vklouznou tóny veselejších i smutnějších, svižnějších i pomalejších melodií od Marka Morgana. Želpaní je dnes sehnání originální kopie této hry převelice obtížnou záležitostí.

Poslední novinky